Sedm evropských maternálních klanů – DNA testy

Mateřské linie nositelů velmi podobných nebo shodných genetických profilů tzv. haplotypů lze zařadit do tzv. haploskupin. Příslušnost haplotypu k haploskupině je dána charakteristickým znakem – mutací, který definuje danou haploskupinu.

U zrodu každé haploskupiny stojí, jak již bylo řečeno, její genetická pramatka. V současné době jsou rozlišovány tyto mitochondriální haploskupiny: A, B, C, CZ, D, E, F, G, H, pre-HV, HV, I, J, JT, K, L0, L1, L2, L3, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y a Z.

Většina evropského obyvatelstva může svůj původ v mateřské linii odvozovat od sedmi genetických pramatek, většina evropského obyvatelstva tedy ve své mateřské linii náleží do těchto sedmi haploskupin.

Haploskupina H

Haploskupina H je nejrozšířenější evropskou mitochondriální haploskupinou. V současné době náleží do této haploskupiny přibližně 30–40 % evropských mateřských linií. Stáří celé haploskupiny je odhadováno na 20 tisíc let, kdy začala její expanze v rámci evropských populací. Vznik haploskupiny je geograficky kladen do oblasti jihozápadní Francie, odkud její nositelé poměrně rovnoměrně osídlili celou Evropu. Dnes je nejvyšší výskyt této haploskupiny v jižní Francii a severním Španělsku. V populárně vědecké literatuře nosí genetická pramatka této haploskupiny jméno Helena
Známé osoby náležící svou mitochondriální DNA ke klanu Helena: Marie Antoinetta, Marie Terezie, Petr II. (ruský car), Filip III. (vévoda burgundský), Leopold II. (král Belgie), Fridrich Vilém II. (král Pruska), Ferdinand I. (bulharský car), Viktor Emanuel II. (král Itálie), Stanislav August Poniatowski (král Polsko-litevské unie).
Klan Helena a choroby: Současné studie naznačují, že nositelé linií Helena se lépe zotavují po otravách krve a během infekčních onemocnění mívají v průměru vyšší tělesnou teplotu než nositelé jiných mateřských klanů.

Haploskupina J

Haploskupina J je druhou nejrozšířenější evropskou mitochondriální haploskupinou. Genetické znaky charakteristické pro tuto skupinu nalezneme dnes u téměř 12% evropské populace. Původ této haploskupiny leží na Blízkém východě, odkud se rozšířil do Evropy před 5-8,5 tisíci let spolu s prvními zemědělci. Pramatka této haploskupiny má také své jméno, které zní Jasmína.

Haploskupina U5

– je nejstarší evropskopu haploskupinou a je podskupinou haploskupiny U. Její stáří je odhadováno na 45 – 50 tisíc let a kořeny této haploskupiny lze hledat rovněž na Blízkém východě. Dnes zahrnuje okolo 11% evropské populace. Dnes lze nalézt nositele této haploskupiny zejména v západní Británii a ve Skandinávii. Pramatce této haploskupiny bylo dáno jméno Uršula.

Haploskupina T

Haploskupina U5 patří k evropským haploskupinám střední velikosti. Dnes náleží k této haploskupině necelých 10% evropských maternálních linií. Nositelé těchto linií jsou rozšířeni zejména v jižní a západní Evropě. Nejčastěji se pak vyskytují v Irsku a na západě Británie. Stáří této haploskupiny je odhadováno na 17 tisíc let a její kořeny jsou situovány na území dnešní severozápadní Itálie. Jméno pramatky této haploskupiny je Tara.

Haploskupina K

Haploskupina K, také tato haploskupina je podskupinou větší haploskupiny U. Do této skupiny mateřských linií náleží okolo 10% současné evropské populace. Počátky této haploskupiny leží v severovýchodní Itálii, při pobřeží Jaderského moře a na jižním úpatí Alp. Před 15 tisíci lety se nositelé této mateřské genetické linie rozšířili do ostatních oblastí Evropy, jedná se zejména o její střední a severní oblasti. Velká část nositelů tohoto typu profilu také stále setrvává v oblasti svého vzniku. Pramatkou této skupiny je žena jménem Kateřina.

Haploskupina X

Haploskupina X je druhou nejstarší haploskupinou v Evropě. Její stáří se odhaduje na 25 tisíc let. Dnes je nositelem genetických znaků charakteristických pro haploskupinu X celých 7% evropské populace. V rámci haploskupiny jsou rozlišovány tři podlinie. Jedna z těchto podlinií přetrvává v poměrně vysokých počtech ve východní Evropě, zatímco dvě zbývající jsou nacházeny spíše ve střední a západní Evropě a zasahují až do Franci a na Britské ostrovy. Mateřské linie náležící k této haploskupině jsou odvozovány od pramatky jménem Xénie.

Haploskupina V

Haploskupina V je nejmenší ze sedmi evropských maternálních klanů co do četnosti zastoupení. Dnes se vyskytuje u 4% evropské populace. Vznik této haploskupiny je kladen do doby před 17 tisíci lety do oblasti Kantabrie na severozápadě Španělska. Potomci této haploskupiny jsou však dnes nacházeni nejčastěji v západní a severní Evropě a například také mezi Laponci ve Finsku a severním Norsku. Za pramatku této haploskupiny je považována žena jménem Velda.