Neandertálci v naší DNA: asi 2 % genomu Evropanů

Neandertálci vymřeli zhruba před 40 000 lety, ale část jejich DNA nosí každý člověk s předky mimo Afriku. U Evropanů tvoří 1,8–2,4 % genomu. Tyto úseky dnes ovlivňují například imunitu, kůži a vlasy nebo náchylnost k některým nemocem. V článku shrnuji, co o tom říká současný výzkum.

Jak se neandertálské geny dostaly do moderního člověka

Moderní lidé (Homo sapiens) se z Afriky rozšířili do Evropy a Asie zhruba před 60 000 lety. Tam už žili neandertálci (Homo neanderthalensis). Obě skupiny se potkávaly a měly spolu potomky. K míšení docházelo zhruba před 65 000 až 47 000 lety a jeho stopy nese DNA všech dnešních Neafričanů.

Neandertálci jako samostatná skupina zmizeli zhruba před 40 000 lety. Proč, o tom se vědci stále přou. Část jejich DNA ale přežila v nás.

Kolik neandertálské DNA máme

Podle studie z roku 2017:

• Evropané (včetně Čechů): 1,8–2,4 %
• Východní Asiaté: 2,3–2,6 %, tedy o něco víc než Evropané
• Lidé ze subsaharské Afriky: kolem 0,3 % (studie z roku 2020)

Když se sečtou všechny neandertálské úseky, které se zachovaly u různých dnešních lidí, odpovídají zhruba pětině neandertálského genomu. Podle jiného odhadu až třetině.

Co po neandertálcích máme

Vědci postupně zjišťují, které úseky DNA jsou neandertálského původu a s čím souvisejí:

• Kůže a vlasy – neandertálské varianty jsou častější v genech pro keratin, bílkovinu vlasů, nehtů a pokožky. Mohly pomoci přizpůsobit se chladnějšímu podnebí Evropy a Asie.
• Imunita – od neandertálců pochází část variant genů HLA, podle kterých imunitní systém rozpoznává cizí buňky, a genů TLR, které zachycují bakterie a plísně. U genů TLR se uvažuje i o vlivu na sklon k alergiím.
• COVID-19 – v roce 2020 vědci zjistili, že úsek na 3. chromozomu zděděný po neandertálcích zvyšuje riziko těžkého průběhu. O rok později jiná studie ukázala, že neandertálská varianta genu OAS1 naopak chrání.
• Spánkový rytmus – studie z roku 2023 spojila zděděné varianty se sklonem vstávat brzy.
• Zdraví – studie z roku 2016 spojila některé neandertálské varianty s vyšším rizikem deprese, srdečního infarktu nebo závislosti na nikotinu. Jiné varianty riziko deprese naopak snižují.
• Vysoké hory – Tibeťané zvládají nadmořskou výšku díky variantě genu EPAS1. Ta ale nepochází od neandertálců, nýbrž od denisovanů, jejich příbuzné skupiny pravěkých lidí.

Neandertálci na Moravě

V jeskyni Šipka u Štramberka našel Karel Jaroslav Maška roku 1880 dolní čelist neandertálského dítěte ve věku asi 9–10 let. Šlo o první nález neandertálských ostatků přímo u nástrojů a ohnišť, které tito lidé používali. V jeskyni Kůlna v Moravském krasu se našla část horní čelisti dospívajícího neandertálce (1965) a kost lebky dospělého muže (1970), obojí staré asi 50 000 let. Odkud přišli předkové dnešních Moravanů a Slezanů, popisuji v článku Genetický původ Moravanů a Slezanů.

Co o tom řekne test původu předků

Test původu předků z laboratoře Genomac neandertálské úseky nehledá. Zkoumá chromozom Y (otcovská linie) a mitochondriální DNA (mateřská linie). U všech dnešních lidí pocházejí obě tyto linie od moderních lidí, ne od neandertálců. Neandertálská DNA je jen v ostatních chromozomech. Test Vám ukáže haploskupinu nebo mateřský klan, jejich stáří a mapu prehistorických migrací, kudy Vaši předkové po otcovské nebo mateřské linii přišli do Evropy. Co haploskupina znamená, vysvětluji v článku Co je haploskupina, jak genetici určili otcovskou linii 5 300 let staré mumie, v článku Ötzi, Muž z ledu.

Zdroje: Wikipedia – Interbreeding between archaic and modern humans (Prüfer 2017, Chen 2020, HLA, keratin, EPAS1); Zeberg a Pääbo 2020 a Zhou 2021 (COVID-19, OAS1); Sci.News 2023 (chronotyp); Phys.org 2016 (deprese); Sci.News 2016 (TLR, alergie); National Geographic 2014 (Higham, 40 000 let); Wikipedia – Šipka, Kůlna.

Obsah připravil Mgr. David Moravec, autorizovaný distributor DNA testů od roku 2009.