9 zajímavostí o DNA: viry v genomu, dvojčata a poločas rozpadu
DNA nese informaci o tom, jak se tělo staví a jak funguje, a zároveň stopy minulosti našich předků. Vybral jsem devět zajímavostí, které jsou doložené výzkumem. U každé uvádím, odkud pochází.
9 zajímavostí o DNA
1. Lidé se od sebe liší jen v desetině procenta DNA
Podle amerického Národního ústavu pro výzkum lidského genomu (NHGRI) je sekvence DNA dvou libovolných lidí shodná z 99,9 %. Právě ve zbývajících rozdílech je ale zapsáno, čím se od sebe lišíme, a podle nich laboratoř také určuje otcovství. Jak, vysvětluji v článku Princip DNA testu otcovství.
2. Se šimpanzem máme téměř 99 % shodných úseků
Srovnání genomů z roku 2005 ukázalo, že přímo srovnatelné úseky DNA člověka a šimpanze jsou téměř z 99 % shodné. Když se započítají i úseky, které jednomu z druhů chybějí nebo přebývají, shoda je 96 % (NHGRI).
3. Asi 8 % naší DNA pochází z dávných virů
Zhruba 8 % lidského genomu tvoří tzv. endogenní retroviry, pozůstatky virových infekcí našich dávných předků. Některé z nich dnes plní užitečnou funkci: geny pro bílkoviny syncytiny pomáhají vytvářet placentu.
4. Člověk má jen asi 20 000 genů pro bílkoviny
Podle současných odhadů má člověk přibližně 20 000 genů, podle kterých se vyrábějí bílkoviny. Přesný počet se stále upřesňuje, protože vědci se neshodnou, co přesně za gen považovat (The Scientist).
5. DNA nemusí být jen dvojitá šroubovice
V roce 2018 vědci z australského Garvanova institutu poprvé přímo pozorovali v živých lidských buňkách takzvaný i-motiv, uzlíkovitou čtyřvláknovou strukturu DNA. Předpokládají, že může pomáhat zapínat a vypínat geny (Nature Chemistry, 2018).
6. Poločas rozpadu DNA v kostech je asi 521 let
Výzkum 158 kostí vyhynulých ptáků moa z roku 2012 spočítal, že při teplotě kolem 13 °C se za 521 let rozpadne polovina vazeb v DNA. Ve stálém mrazu by podle autorů mohla DNA zůstat čitelná až zhruba 1,5 milionu let (Proceedings of the Royal Society B, 2012). Co genetici vyčetli z DNA 5 300 let staré mumie, popisuji v článku Ötzi, Muž z ledu.
7. Do jednoho gramu DNA lze uložit 215 milionů gigabajtů
Yaniv Erlich a Dina Zielinski v roce 2017 zakódovali do syntetické DNA mimo jiné operační systém a krátký film z roku 1895. Jejich metoda teoreticky umožňuje uložit 215 petabajtů, tedy 215 milionů gigabajtů dat do jednoho gramu DNA (Science, 2017).
8. Jednovaječná dvojčata nemají úplně stejnou DNA
Islandská firma deCODE genetics zkoumala genomy 387 párů jednovaječných dvojčat. Dvojčata se v průměru lišila o 5,2 mutace, které vznikly v raném vývoji zárodku (Nature Genetics, 2021).
9. Chromozom Y dědíte jen po otci, mitochondriální DNA jen po matce
Chromozom Y se předává jen z otce na syna, mitochondriální DNA dědí muži i ženy jen od matky. Obě se přitom mění jen velmi pomalu, a proto podle nich lze sledovat otcovskou a mateřskou linii po tisíce let zpět. Na tom stojí DNA test původu předků. Více vysvětluji v článku Co je haploskupina.
Otcovská linie
Mateřská linie
Obě rodičovské linieVýsledek do 6 týdnů od doručení vzorku do laboratoře Genomac.
Obsah připravil Mgr. David Moravec, autorizovaný distributor DNA testů od roku 2009.