Habsburská brada a příbuzenské sňatky Habsburků

Na portrétech španělských Habsburků ze 16. a 17. století si všimnete výrazně vysunuté dolní čelisti. Této vadě se říká habsburská brada. Genetické studie ukazují, že souvisí s tím, jak často se členové dynastie ženili mezi příbuznými.

Sňatky v rodině

Habsburkové vládli po staletí velké části Evropy a často uzavírali sňatky mezi příbuznými. U španělské větve bylo podle studie z roku 2009 pokrevních devět z jedenácti královských sňatků během zhruba dvou set let, z toho dva mezi strýcem a neteří.

Jak se příbuznost měří

Studie Alvareze, Ceballose a Quinteira, publikovaná v roce 2009 v časopise PLOS ONE, sestavila rodokmen španělských Habsburků v rozsahu 16 generací a zhruba 3 000 osob. Pro jednotlivé krále spočítala koeficient příbuzenské plemenitby (anglicky inbreeding coefficient). Ten vyjadřuje pravděpodobnost, že člověk zdědil od otce i od matky stejný úsek DNA pocházející od společného předka.

Pro srovnání: dítě bratrance a sestřenice má koeficient 0,0625, dítě sourozenců 0,25. U posledního španělského Habsburka, Karla II., vyšlo 0,254. To je zhruba dvakrát víc, než by odpovídalo samotnému sňatku strýce s neteří, protože se k němu přidaly příbuzenské sňatky v předchozích generacích.

Karel II. Španělský: konec dynastie

Karel II. se narodil v roce 1661. Jeho matka byla neteří jeho otce Filipa IV. Současníci ho popisovali jako malého a slabého, kvůli velkému jazyku hůře mluvil, trpěl střevními potížemi a epileptickými záchvaty. Dvakrát se oženil, ale děti neměl. Autoři studie připouštějí, že část jeho potíží mohly způsobit dvě recesivní dědičné nemoci, to je ale jen hypotéza. Když Karel II. v roce 1700 zemřel bez potomků, vymřela s ním španělská větev Habsburků po meči a vypukla válka o španělské dědictví.

Brada pod drobnohledem

V roce 2019 publikoval tým Romána Vilase v časopise Annals of Human Biology studii, ve které deset čelistních chirurgů posoudilo 66 portrétů patnácti členů habsburské dynastie. U vysunuté dolní čelisti hodnotili jedenáct znaků. Výsledek: čím vyšší koeficient příbuzenské plemenitby, tím výraznější habsburská brada. Autoři ji považují za recesivně dědičnou vadu. Studie je ale malá, takže příčinu nedokazuje s jistotou.

Co se v uzavřené rodové linii děje

Když jsou rodiče blízce příbuzní, je vyšší šance, že dítě zdědí od obou stejnou kopii určitého genu. Škodlivá recesivní mutace, která by se u člověka s jednou kopií neprojevila, se pak může projevit. Proto se v uzavřených rodech častěji objevují dědičné vady.

Habsburkové a české země

České země patřily Habsburkům od roku 1526 až do roku 1918. Rudolf II. přesídlil v roce 1583 dvůr do Prahy, Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku a Josef II. vydal v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví. Habsburkové tak téměř čtyři století ovlivňovali české dějiny.

Co z toho plyne pro Váš test

DNA test původu předků neměří příbuzenskou plemenitbu ani nehledá dědičné nemoci. Zkoumá Vaši otcovskou a mateřskou linii a určí jejich haploskupinu, tedy odkud tyto linie před tisíci lety vyšly a kudy se šířily. Co haploskupina znamená, vysvětluji v článku Co je haploskupina, rodokmen s oběma liniemi najdete v článku Jak zjistit, odkud pocházím. O dalším panovnickém rodu píšu v článku o Karlu IV.

Zdroje: G. Alvarez, F. C. Ceballos, C. Quinteiro, The Role of Inbreeding in the Extinction of a European Royal Dynasty, PLOS ONE 2009; R. Vilas a kol., Annals of Human Biology 2019 (podle Live Science a Sci.News); Wikipedia – Charles II of Spain.

Obsah připravil Mgr. David Moravec, autorizovaný distributor DNA testů od roku 2009.