Genoskop – časté dotazy

Pro koho je Genoskop Junior určen a kdy je vhodné ho provádět?

Test Genoskop Junior je přednostně určen po děti a je vhodné jej provádět co možná nejdříve, klidně i v novorozeneckém věku. Čím dříve se případné vlohy nebo talent odhalí, tím dříve můžete dítě směrovat, např. u absolutního hudebního sluchu již od malička dítěti pouštět kvalitní hudbu apod. Jako nejvhodnější se jeví věk přibližně do 4 let. Odběr vzorku je naprosto bezbolestný, provádí se jemným sterilním kartáčkem, takže ho zvládnete provést i u miminka.
V případě, že byste měli zájem provést test Genoskop Junior u dospělých, stejně jako u dětí získáte příležitost dozvědět se více o tom, zda má testovaná osoba predispozice pro absolutní hudební sluch, zda například převládají sportovní vlohy pro rychlost a sprint nebo spíše tzv. horolezecké geny, odhalíte případný sklon k závislostem a zjistíte, jak je tato osoba nastavena z pohledu cirkadiánního rytmu, tzn. zda je spíše skřivan či sova, kdy se dokáže nejlépe soustředit a kdy je unavená.

 

Kolik Genoskop testy stojí?

Ceny jednotlivých testů pro Genoskop jsou uvedeny zde:

Jak vypadá výsledek Genoskop testu?

Výsledkový protokol má celkem 7 stran, kde kromě přehledu o testované osobě (datum přijetí vzorku, datum vyhotovení výsledků, jméno, číslo protokolu, …) je na každé stránce stručně popsán daný talent či vlastnost s navázáním na příslušný testovaný gen, výsledek (genotyp) a interpretace výsledku (co to pro dítě znamená). Na konci protokolu je celkové shrnutí všech výsledků a doporučení pro rodiče, jak dítě směrovat, co by mu mělo vyhovovat více a co méně apod.

Budou mít moje děti stejné výsledky, nebo stačí otestovat jedno?

Vaše děti jsou jedinečné bytosti s odlišnou DNA (s výjimkou jednovaječných dvojčat), mají tedy i jiné vlohy a dispozice. Ve většině případů se výsledky liší a pouze ve zcela výjimečných případech se může stát, že se v uvedených pěti ukazatelích shodují, a z hlediska genetiky tak mají předurčeny podobné vlohy.

Mění se výsledky Genoskop testu během života?

DNA je po celý život stejná, takže nemusíte mít obavy, že by se časem něco změnilo. S věkem se však mění vnější projevy některých dispozic, např. složení svalu – jedinci se sprintérským genem tuto vlohu ocení především v mládí, po 40. roce začíná pozvolna rychlých vláken ubývat a sval získává spíše vytrvalostní vlastnosti.